Půjčovna Dyje

PŮJČOVNA LODÍ A RAFTŮ NA DYJI


PLAVBA 3 ŘEKY - Z BŘECLAVI DO BRATISLAVY PO DYJI, MORAVĚ A DUNAJI

Čtyřdenní plavba divokým lužním lesem po klidných řekách, bez jezů, téměř bez civilazece. Zdatní vodácí za vyššího vodního stavu těch 104 km zvládnou i za 3 dny. Během tří dnů se budete plavit po třech řekách: Dyji, Moravě a Dunaji, ve třech státech: Česku, Rakousku a Slovensku. Po celé délce tvoří řeky státní hranici. Nejprve Dyje mezi Rakouskem a ČR, potom Morava mezi Rakouskem a Slovenskem a Dunaj mezi Rakouskem a Slovenskem. Tyto pohraniční úseky nebyly pro vodáky přístupné až do otevření hranic 21.12.2007 po vstupu Česka a Slovenska do Schengenského prostoru. Z Bratislavy do Břeclavi se dá vrátit pohodlně ecéčkem, které jezdí co 2 hodiny.

Plavbu začínáme na Dyji v Břeclavi pod splavem. Po dvou kilometrech a pěti mostech opouštíme Břeclav a dál nás čeká 90 km divočinou, kde se civilizace přiblíží k řece jen na pár místech.

Z prava se připojuje odlehčovací rameno a odtud se asi po půl kilometru na levé straně odpojuje slepé rameno, kterým se dá dostat až do malého přístavu, odkud lze dojít po zelené turistické značce na Pohansko, což je slovanské hradiště a lovecký zámeček Lichtenštejnů se stálou archeologickou expozicí.

zámeček Pohansko

Blížíme se ke státní hranici, kterou tvoří střed řeky. Většinu plavby poplujeme na rozhraní České republiky a Rakouska. Díky Schengenské dohodě si můžeme splout i tento, před rokem 2007 těžko dostupný, úsek řeky.

Lužní les na březích občas vystřídají louky se starými duby, na kterých hnízdí čápi. Kolem se vznášejí i volavky a zahlédneme i několik dravců. Avšak na orla, kterého jsme pozorovali včera nad Břeclaví, dnes štěstí nemáme.

Štěrkové a písčité lavice vytvářejí plážičky jako stvořené pro koupání. Neodoláme a skáčeme do vody. Na mělčině obdivujeme vyplavené schránky škeblí úctyhodných rozměrů.

škeblebřehy Dyje

Na pravém břehu řeky (Rakouském) jsou dřevěné rybářské chatičky se sítěmi zavěšenými nad vodou. U nás je tento druh rybaření zakázaný, takže na levém břehu je pouze hustý les a sem tam betonový bunkr. Jeden z bunkrů objevujeme ve slepém ramenu. Voda ho podemlela a teď leží na boku, ve vodě.

Na levostranném přítoku říčky Kyjovky si nelze nevšimnout okousaných kmenů, ukazujících na přítomnost bobrů.

Jsme na soutoku Dyje a Moravy, který tvoří trojmezí 3 států a je to nejníže položený bod na Moravě (148 m n. m.). Necháme se unášet ještě pár kilometrů až k silničnímu mostu, kde je vhodné vysedací místo a je zde možné i tábořit na levém břehu. Právě jsme minuli poslední silniční most na řece. Dál se dá dostat přes řeku s autem pouze přívozem.

Další den jsme dopluli do Dürnkrutu, kde je u řeky plácek na pár stanů a asi půl kilomteru na západ je v obci hospoda. Je zde též možnost začínat nebo ukončit plavbu - nádraží je nedaleko od řeky.


Poblíž obce Dürnkrut padl roku 1278 Přemysl Otakar II v bitvě na Moravském poli. V obci je památník. V hospůdce u nádraží doplňujeme vodu na cestu a ve 12 hodin vyrážíme na řeku (ř. km: 45)

Morava má málo vody, pouze 24 kubíků a je to znát ve velmi pomalém a líném proudu, který nám příliš nepomáhá. Naštěstí vane mírný severní vítr a tak příležitostně napínáme plachty (pláštěnku). Průměrná rychlost plavby po Moravě při nepříliš intenzivním pádlování je asi 6 km/hod.

Kolem nás jsou povětšinou lužní lesy a celou plavbu nás doprovází volavky a jiné vodní ptactvo. Rakouský břeh je plný rybářských chýší, ze kterých se loví pomocí zavěšených sítí. Téměř celý tok je regulovaný, ale občas břehy lemují štěrkové lavice, které vytváří pěkné pláže.

Po osmi kilometrech spatříme na pravém břehu žlutou ceduli Gasthof (německy hospoda). Zastavujeme a opravdu asi 500 m od řeky je vesnice Stillfried s hospůdkou. U řeky je pěkný rovný plac na 4 stany.

Kolem 15. hodiny připlouváme do Záhorské Vsi. Jdu na průzkum obce a kousek od řeky objevuji hospodu a obchod Coop. Obchod je bohužel zavřený, ale kousek dál se nachází večerka, kde jsme doplnili zásoby potravin.

Na konci obce je přívoz, který spojuje Záhorskou Ves s obcí Angern v Rakousku. Vypadal dost vytíženě a vozil auta, lidi i cyklisty, kteří si naše plavidlo se zájmem fotili a mi jsme jim stejné pozdravy posílali z našeho fotoaparátu.

Po 18. hodině doplouváme do Marcheggu, obce kde se nachází barokní zámek, který nechal zbudovat Přemysl Otakar II. po svém vítězství v bitvě u Kressenbrunnu nad Uherským králem. Na pravém břehu řeky nelze přehlédnout monument s orlicí, který byl zbudován roku 1938 na památku dostavění hrází kolem řeky Moravy. Z památníku je pěkný výhled na hřeben Bílých karpat a jsou zde dobrá místa k táboření.

V 19 hodin končíme na 13. kilometru. Našli jsme místo vyšlapané rybáři s rovným placem akorát na jeden stan. Rozděláváme ohýnek přímo na břehu řeky, večeříme a pozorujeme zapadající slunce. Na protějším břehu se objevuje bobří rodinka. Bobříci si pochutnávají na rostlinách na břehu. Další bobr si to pluje těsně kolem nás. Když je přímo naproti asi 1 m od nás, lekne se, šplouch a zmizí pod hladinu.

Ráno vyplouváme v 8 hodin. Morava má nízký vodní stav, a proto 5 km od ústí již řeka vůbec neteče. Nic naplat, musíme pádlovat. Na levé straně míjíme vysokou vápencovou skálu a po chvíli je vidět i hrad. Voda před námi má najednou světlejší šedomodrou barvu a světe div se, teče. Rychle teče. V 10:45 jsme na soutoku Moravy s Dunajem. Morava se svými 30 kubíky je proti Dunaji s 2500 kubiky jen malá říčka. Vysedáme na schůdcích vlevo a jdeme prozkoumat hrad a místní restaurace. Z hradu je krásný výhled na Dunaj a okolní krajinu. Fascinující je pohled na kalné vody Moravy mísící se s modrošedou vodou Dunaje. Obrovské nákladní lodě jen stěží překonávají silný proud, ale pověstné víry pod Devínem nevypadají z výšky nijak záludně.

Ve 12:35 hod. občerstvení a pokochaní vplouváme směle na Dunaj. Chceme se vyhnout největším vírům, a proto najíždíme více vpravo proti proudu Dunaje, ale snáší nás to do míst, kde se voda divoce víří a bublá. Nepropadáme panice a postupně se nám podaří vymotat se ven. Silný proud nás najednou nese velkou rychlosti. Moc nepádlujeme, jen se snažíme držet stabilitu a směr. Na GPSce máme rychlost 17 km/hod. Fofr. Na levém břehu jsou napříč korytem postaveny protierozní hrázky, které za vyššího stavu vody vytváří peřejky a voda se nepříjemně víří. Přes protesty háčka raději měním kurz více do středu řeky, kde musíme dávat pozor na plující lodě, řeka zde rychle teče, ale nevytváří záludné víry.

Z Dunaje máme v plánu odbočit do Karloveského ramene. Míříme k levému břehu. Míjí nás několik obrovských lodí, které vytváří metrové vlny, a aby toho nebylo dost, před námi je další podivná peřej. Rychle pádlujeme a mizíme vlevo v zátoce, kde se odděluje Karloveské rameno. 4 km po tomto veletoku jsme ujeli během 20ti minut.

Plavba po Dunaji je zážitek, ale příště by to chtělo pro klid duše plovací vesty, protože voda v Dunaji je studená a proud opravdu silný. Pokračujeme mnohem menším a klidnějším ramenem. Občas plavbu zpestří drobná peřejka. Po dalších pěti kilometrech ve 14:00 hod. jsme v cíli při ústí ramene zpět do Dunaje, kde je v zátoce vodácká základna. Kousek odsud je zastávka Botanická zahrada. Autobusem 32 se dostáváme na nádraží a potom vlakem zpátky do Břeclavi.

©2002-2013 Půjčovna Dyje.cz